Hraniční porucha osobnosti a její léčba

Ján Praško - Aleš Grambal - Miloš Šlepecký - Jana Vyskočilová

Obsedantně-kompulzivní porucha je relativně časté a většinou celoživotní psychické onemocnění, které se týká přibližně 3 % populace. Léčbu však zpravidla vyhledá jenom část těchto osob, které mají závažné a obtěžující příznaky.
   
Léčbou a výzkumem obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD) se autoři zabývají již několik desetiletí. V našich podmínkách chybí dostatek základní odborné literatury v českém jazyce, proto se rozhodli své dlouholeté zkušenosti přetavit do této monografie. Kniha přináší souhrn výzkumů příčin a způsobu léčby OCD za posledních čtyřicet let a osvětluje problematiku z mnoha hledisek: věnuje se jak biologickému, tak psychologickému či psychoterapeutickému pohledu. Psychoterapeutické přístupy jsou probírány zevrubněji především proto, že jsou pokládány za účinnější a trvalejší.

Publikace je koncipována tak, aby z ní měli užitek jak odborníci (psychiatři, psychologové, praktičtí lékaři, poradenští pracovníci), tak studenti těchto oborů, ale i ti, kteří poruchou trpí, a jejich blízcí. Čtenář si může vybrat informace na různé úrovni odbornosti podle svých potřeb a možností.

Klára Látalová

Publikace se zaměřuje na problematiku rezistence vůči psychofarmakům u pacientů se závažnými duševními onemocněními, jako jsou schizofrenie, bipolární porucha, deprese, vybrané úzkostné stavy a obsedantně-kompulzivní porucha.
Autorka přináší přehled výzkumných metod a vývoje v oblasti léčby farmakorezistentních stavů a zároveň popisuje slepé cesty a výzkumné přístupy, které se původně jevily jako slibné, ale v praxi se ukázaly jako neúčinné. Vysvětluje mechanismy působení psychofarmak a rozkrývá genetické základy farmakogenomiky, které pomáhají objasnit individuální variace v účincích léků. Odhaluje také složitost výzkumu a metodologické nástrahy, jež ovlivňují interpretaci studií na poli farmakorezistence.
Kniha je cenným zdrojem informací pro odborníky, kteří se chtějí zorientovat v komplexnosti farmakorezistentních stavů a efektivněji podporovat své pacienty na cestě k zotavení.

Terézia Fertaľová - Iveta Ondriová

Téma duševního zdraví se stává stále důležitějším ve veřejné diskusi a povědomí s ohledem na zvyšující se tlak moderního života, zvýšenou frekvenci psychických poruch a důsledky globálních událostí.
Ošetřovatelství zaměřené na duševní zdraví je speciální oblast zdravotnické péče, která se zabývá poskytováním ošetřovatelské péče a podpory pro jednotlivce trpící různými duševními poruchami a problémy se zdravím. Obor se zabývá nejen léčbou symptomů, ale také poskytováním komplexní péče, která zahrnuje psychologickou podporu, rehabilitaci a pomoc při zvládání každodenních nároků.

Jozef Kafka 

Otázky človeka, jeho bytia, násilie znepokojujú ľudí od najdávnejších čias ľudskej spoločnosti a sú nemalými problémami aj v prítomnosti. V tejto pôvodnej práci, ktorej predchádzali viaceré štúdie autora (najpodrobnejšie Kafka, 2002), sa zameriavam na opísanie násilia vo všetkých základných formách, čo je jednou z jej osobitostí. Podávam operačný výmer násilia:

Násilie je vedomá ľudská činnosť využívajúca ako prostriedok násilného činu fyzickú alebo psychickú silu na ovplyvnenie druhého človeka (pri pôsobení na seba ide o zvláštny prípad násilia), ktorý potom koná pod vplyvom tohto pôsobenia nedobrovoľne, z donútenia.

Nazdávam sa, že násilie charakterizuje určitá situácia, v ktorej sa stretávajú najmenej dvaja ľudia: aktér násilia a obeť násilia, alebo sa stretajú dvaja aktéri a jeden z nich sa zvyčajne stane obeťou. To je však osobitný prípad, ktorým sa teraz nebudem zaoberať. Ak je násilie zamerané proti vlastnej osobe, je aktér násilia súčasne aj obeťou. Aktér, ktorého osobnosť a motívy bývajú rôzne, začína násilný čin využívajúc pritom viaceré prostriedky a pôsobí nimi na druhého človeka, ktorého núti vykonávať svoju vôľu, čím sa tento stáva obeťou. Celý akt má určité následky. Napadnutý sa môže brániť tak, že násilie zvládne alebo to môže skončiť tragicky, keď násiliu podľahne. Táto relatívne jednoduchá reakcia sa stáva zložitejšou pri skupinovej forme násilia a celkom neprehľadnou pri hromadnom násilí.

Opisujem tieto základné formy násilia:

• - násilie proti vlastnej osobe vrátane samovraždy,
• - násilie individuálne, spôsobené jedným aktérom násilia,
• - násilie skupinové, charakterizované malými skupinami,
• - násilie hromadné alebo kolektívne medzi veľkými skupinami, vrátane vojen a revolúcií,
• - násilie proti neživej a živej prírode.

Práca končí krátkou analýzou liečby násilného správania a dôsledkov násilia s možnosťami jej prevencie. Opieram sa aj o vlastné skúsenosti s prejavmi násilia v psychiatrických zariadeniach. Nazdávam sa, že je to práca veľmi aktuálna, informatívna, ale aj pôvodná, lebo podáva v koncentrovanej podobe celý rozsiahly fenomén násilia s jeho základnými charakteristikami. Podobnú prácu v našej literatúre nemáme.

Autor