Komunikácia v ošetrovateľstve

Patrik Burda - Lenka Šolcová

Předkládaná učebnice je určena především studentům oboru Ošetřovatel, ale jistě ji využijí i studenti příbuzných oborů, pečovatelé, sanitáři, zdravotničtí asistenti, všeobecné sestry a další osoby, které se zabývají poskytováním péče nemocným. 
Přestože se jedná o odbornou učebnici, autoři se snaží návodným způsobem aplikovat teoretické poznatky z oboru ošetřovatelství do praxe. To je možné na základě jejich dlouholeté pedagogické zkušenosti s výukou budoucích zdravotníků a s přímým poskytováním ošetřovatelské péče. Autoři čerpají ze současných poznatků ošetřovatelství, psychologie, medicíny a příbuzných oborů. Učebnice je členěna do jednotlivých kapitol, které vycházejí ze školních vzdělávacích programů pro obor Ošetřovatel. 

Miroslava Kachlová - Ilona Plevová

Publikace čtenáře informuje o režimech hygieny na odděleních, hygienické péči na lůžku, o ošetření kůže po hygieně, o možnostech práce s pacientem podle konceptu Bazální stimulace v rámci hygieny. Zabývá se převlékáním, mytím vlasů, péčí o zuby/dutinu ústní, péčí o oči, nehty, o režim pacienta atd. Jsou zmíněny typy lůžek, jejich úprava, převlékání a zejména polohování pacienta. Publikace má sloužit studentům a pedagogům a nelékařským zdravotnickým pracovníkům, kteří se dané problematice věnují. 

Renata Halmo

Publikace obsahuje pojetí osoby v ošetřovatelství, principy sebepéče a respekt k autonomii pacienta v Teorii deficitu sebepéče D. E. Oremové a využití sebepéče v ošetřovatelském procesu. Čtenáři najdou v publikaci konkrétní příklady využití teorie deficitu sebepéče v péči např. o pacienty s onemocněním dýchacích cest, pohybového aparátu, zažívacího traktu, s onemocněním kardiologickým, neurologickým, infekčním, s onemocněním, u pacientů se syndromem demence a u těhotných žen atd.

Silvia Danková - Mária Zamboriová

Autorka v knize popisuje edukační programy, komunikaci a rehabilitaci sluchově postižených.

Sluchově postižení mají ve společnosti poměrně velké zastoupení, proto je nutné věnovat pozornost kvalitě jejich života. Sluchové onemocnění zasahuje nemocné v rovině somatické a psychické, jakož i sociální a emoční – to znamená, že péče o pacienty se musí odehrávat na všech těchto úrovních.

Léčba sluchově postižených vyžaduje interdisciplinární přístup. Pacientovi se musí věnovat ve vzájemné spolupráci ošetřující lékař, sestra, popřípadě odborníci jiných specializací (psycholog, logoped, pediatr, neurolog). Při léčbě, edukaci, komunikaci a rehabilitaci sluchově postiženého pacienta je velmi důležitá funkce sestry, její individuální přístup k postiženému. Významná jsou také psychologická kritéria jako dostatečná motivace pacienta, podpora od jeho rodiny.