Komunitní péče

Mária Sováriová Soósová

Přibývající vědecké důkazy potvrzují, že spiritualita a náboženství mají prospěšný účinek na zdraví člověka.

Proto je velmi důležité, abychom k spirituálním a náboženským potřebám jednotlivců ve zdravotnické praxi přistupovali velmi opatrně, s příslušnými znalostmi, citlivostí a péčí.

Holistická, na pacienta orientovaná péče, by měla zahrnovat i péči o duchovní dimenzi. Měla by být založena na vědeckých důkazech, na základních znalostech o spiritualitě, religiozitě, jejím kladném i záporném vlivu na zdraví, založená na schopnostech potřebných pro posuzování, klinickém rozhodování a řešení problémů během poskytování každodenní péče.

Cílem monografie je komplexní a systematické zpracování problematiky spirituality a religiozity – od vymezení teoretických východisek přes interpretaci výsledků vědeckého výzkumu k implikacím v klinické praxi.

V monografii jsou vymezeny pojmy související s náboženstvím a spiritualitou, popsané spirituální a religiózní zážitky, vybrané měřící nástroje používané v klinickém výzkumu, věkové zvláštnosti spirituality a religiozity a zdůvodněné specifické intervence zaměřené na uspokojování spirituálních a religiózních potřeb pacientů v každodenní klinické praxi.

Vědecká monografie je primárně určena odborné komunitě z různých vědních oblastí (ošetřovatelství, medicíny, psychologie zdraví), které se zabývají psycho-sociálními a spirituálními aspekty zdraví a nemoci, včetně poskytování péče.

Patrik Burda - Lenka Šolcová - Eva Hradiláková

Předkládaná učebnice je určena především žákům oboru ošetřovatel, nicméně ji určitě využijí též žáci příbuzných oborů, pečovatelé, sanitáři, zdravotničtí asistenti, všeobecné sestry a další osoby, které se zabývají poskytováním péče nemocným. Přestože se jedná o odbornou učebnici, autoři se snaží návodným způsobem aplikovat teoretické poznatky z oboru ošetřovatelství do praxe. To je možné díky dlouholeté zkušenosti autorů s přímým poskytováním ošetřovatelské péče a s výukou budoucích zdravotníků. Autoři čerpají ze současných poznatků ošetřovatelství, psychologie, medicíny a příbuzných oborů. Učebnice je členěna do kapitol, které vycházejí ze školních vzdělávacích programů pro obor ošetřovatel. Tři díly odpovídají vzdělávání v jednotlivých ročnících.

Terézia Fertaľová - Iveta Ondriová

Počet lidí s diagnostikovanou demencí, včetně Alzheimerovy nemoci, se každý rok zvyšuje a rostou také náklady vynaložené na její léčbu. Proto se autorky zaměřily kromě prevence i na finančně méně náročnou nefarmakologickou léčbu.

Vědci vždy předpokládali, že kromě farmakoterapie je užitečná aktivizace, vlídnost, úprava prostředí a další postupy, se kterými má zkušenosti zejména nelékařský ošetřující personál. Tyto postupy byly považovány dlouhou dobu za účelné a užitečné, ne však příliš podnětné. Nefarmakologických přístupů je několik.

Terapeut si vybírá ze spektra možností, přičemž bere v úvahu věk pacienta, stadium onemocnění, pohlaví, proto je nezbytné zdůraznit individuální přístup. Mezi základní nefarmakologické postupy patří dietoterapie, psychoterapie, arteterapie, muzikoterapie, ergoterapie. Dokud nebude dostupný lék na odstranění příčiny onemocnění, jsme odkázáni na dosavadní léčebné postupy, jejichž součástí je farmakologická a nefarmakologická léčba.