Péče o pacienty po ukončení kurativní onkologické léčby

Jakub Cvek - Magdalena Halámka a kolektív

Obecná část popisuje základní vlastnosti zhoubných nádorů, samostatné kapitoly jsou věnovány epidemiologii, kancerogenezi, stagingu nádorů, projevům nádorových onemocnění, plánu léčby, hodnocení léčebné odpovědi a celé komplexní protinádorové léčbě. Nechybí ani kapitoly o akutních stavech v onkologii a malnutrici. Ve speciální části jsou popsány nejčastější nádory, se kterými se setkávají i praktičtí lékaři a lékaři jiných oborů než onkologie, od nádorů ORL oblasti přes nádory CNS, nádory plic, GIT, prsu, gynekologické nádory až po nádory ledvin a močového měchýře. Cílem této knihy není úplný výčet všech malignit, ale to, aby čtenář pochopil základní principy onkologické léčebné strategie – k tomu autoři využívají konkrétní příklady a řadu tabulek, obrázků a schémat. Kniha je určena především praktickým lékařům a lékařům-neonkologům, kteří mají v péči nemocné s onkologickým onemocněním. Určena je rovněž pro pregraduální studium na lékařských fakultách. 

Lubomír Elbl - Petr Kala - Igor Kiss a kolektív

Klinický obor kardioonkologie se zaměřuje se na celoživotní péči o pacienty po onkologické a hematoonkologické léčbě s kardiovaskulárními komplikacemi a spojuje tak práci onkologa či hematoonkologa, kardiologa, angiologa, internisty i praktického lékaře. V péči oboru jsou i pacienti s primárními srdečními nádory.
 
Na počátku 70. let minulého století se objevily první informace o fatálním kardiotoxickém účinku chemoterapie obsahující antracyklinové deriváty. Během dalších deseti let byly publikovány velké randomizované studie, které vyhodnotily kardiotoxicitu těchto léků jako akutní, subakutní, chronickou a pozdní závažnou komplikaci jinak velmi efektivní protinádorové terapie, zejména v hematoonkologii. V současné době snad neexistuje onkologický léčebný režim, který by nevedl k nějaké formě kardiovaskulárního poškození. Od roku 1990 je zaznamenán strmý pokles onkologické mortality s nárůstem přežívajících po terapii, ale zároveň s rizikem rozvoje kardiovaskulární toxicity.
Většina kardiovaskulárních komplikací souvisí přímo s aktuálním podáním onkologického léčebného protokolu nebo k nim dochází v průběhu celé terapie. Mezi nejzávažnější projev kardiotoxicity patří poškození funkce srdce. Je častý zejména jako pozdní následek terapie řadu let po jejím ukončení u pacientů v remisi onkologického onemocnění a představuje závažný problém především u pacientů léčených v dětském a adolescentním věku.
Onkologická léčba ale výrazně zvyšuje riziko dalších kardiovaskulárních onemocnění. Zájem odborníků se proto obrací do oblasti arytmií, metabolického syndromu, ischemické choroby srdeční, srdečního selhání, cévních mozkových příhod apod.
Nová monografie předních odborníků oboru kardioonkologie se zaměřuje na pregraduální a postgraduální výchovu. Publikace cílí nejen na specialisty ve specializovaných kardiologických a onkologických centrech, ale především na velkou síť ambulantních lékařů, kteří musí pacienty převzít do dalšího mnohdy celoživotního sledování.

Renata HavrÁnková a kolektív

Publikace přináší ucelený pohled na celý obor – od nejnovějších poznatků vlivu ionizujícího záření na subcelulární úrovni před důsledky poškození na tkáňové úrovni po klinické následky (nemoc z ozáření).

Zabývá se problematikou ozářených, respektive kontaminovaných osob, diagnostikou a specializovanou léčbou v centrech k tomu určených. Pozornost je věnována rovněž možnostem využití radioprotektivních látek, včetně jejich nežádoucích účinků.

V neposlední řadě se čtenář seznámí s úkoly integrovaného záchranného systému v případě radiačního ohrožení a konkrétními radiačními nehodami a haváriemi, které v minulosti ohrozily lidstvo i životní prostředí.

Autorský kolektiv se skládá z lékařů a specialistů v oblasti radiobiologie, molekulární biologie, ionizujícího záření, radiační ochrany, specialistů v oboru vnitřní lékařství a medicíny katastrof. Publikace spojuje vlastní zkušenosti autorů s poznatky získanými na základě studia literatury.