Urgentná medicína - prednemocničná, nemocničná, pre dospelých a deti

Michelle Attzsová - Twishaa Shethová

Pacienti s očními urgentními stavy se mohou objevit kdekoli – v ordinaci praktického lékaře, na urgentním příjmu i v ambulanci. Jen málokdo mimo obor oftalmologie si však je jistý, jak k jejich problémům přistupovat. Tato praktická příručka vás provede klíčovými kroky, jak bezpečně vyšetřit pacienta s akutními očními potížemi, rozpoznat, co zvládnete sami, a kdy je nutné odeslat ho na specializované pracoviště. Najdete v ní: přehled nejčastějších očních onemocnění a efektivní přístup k jejich diagnostice a léčbě, přehlednou „triážní pomůcku“ pro rychlé rozhodování o závažnosti a naléhavosti stavu, glosář běžných oftalmologických pojmů a léků pro snazší orientaci ve zprávách, průvodce základními vyšetřeními a interpretací jejich výsledků. Symboly v textu jasně ukazují, co je bezpečné provádět v ordinaci praktického lékaře či na urgentním příjmu, a kdy má převzít péči oftalmolog. Rámečky red flag upozorňují na zásadní klinické situace, které nesmíte přehlédnout. Kniha je určena všem, kdo chtějí prohloubit nebo osvěžit své znalosti diagnostiky, léčby a indikace k odeslání na oftalmologii – studentům medicíny, začínajícím lékařům, praktikům, lékařům urgentní medicíny i mladším oftalmologům

Lenka Foretová - Eva Macháčková - Renata Gaillyová a kolektív

Hereditární nádorová onemocnění tvoří významnou část maligních onemocnění. U některých nádorů jsou hereditární příčiny vzácné, ale například u nádorů ovarií mohou být dědičné příčiny zjištěny až u 20 % procent pacientek. Existuje více než 200 různých nádorových syndromů.
V dnešní době, s rozvojem molekulární genetiky, je diagnostika nádorové predispozice důležitá jak v onkologii a lékařské genetice, tak v mnoha dalších oborech medicíny. Zájem o testování u svých pacientů mají i praktičtí lékaři, gynekologové, pediatři, gastroenterologové, ale i chirurgové, plastičtí chirurgové, neurologové, kožní, oční lékaři a další specializace. Ve všech těchto oborech je nutné znát možnosti diagnostiky, rizika nádorové predispozice, možnosti preventivní péče. Kniha je zaměřena právě na praktické aspekty v rozhodování o genetickém testování u onkologických pacientů nebo u jejich rodinných příbuzných, na orientaci ohledně dosud známých rizikových aspektů jednotlivých syndromů, a především na to, jakým způsobem je možné provádět preventivní sledování u vysoce rizikových osob, kde je prevence založena jak na pravidelných specializovaných kontrolách, tak na primární prevenci nádorů i s pomocí profylaktických operací. Nejvíce diskutovaný je v odborných kruzích hereditární syndrom nádorů prsu a ovarií, který je denně diagnostikován u desítek pacientek a jejich příbuzných. V současné době je v ČR několik tisíc osob sledovaných pro vysoká rizika. Další syndromy jsou sice vzácnější, ale tvoří také významné procento častých nádorů, jako například nádorů kolorekta, dělohy, ledvin. Kniha je určena široké lékařské veřejnosti, především onkologům, gynekologům, pediatrům, gastroenterologům, chirurgům, dermatologům a praktickým lékařům. 

Eugen Ďurovič

Choroby ústnych slizníc a jazyka boli značne dlhý čas doménou všeobecnej medicíny, najmä otorinolaryngológie, dermatológie, internej medicíny, onkológie a ďalších disciplín. Tento fakt do istej miery vysvetľuje rôznorodosť chorobných stavov, ktoré odbornej verejnosti autorský kolektív v tejto odbornej publikácii predkladá. Zosúladiť dokumentačný materiál z chorôb ústnych slizníc tak, aby slúžil na vzdelávacie účely, bola značne náročná práca. Dokumentačné prvky predkladané autorským kolektívom pochádzajú z takmer polstoročnej praxe odborníkov a špecialistov z bratislavských a košických stomatologických kliník. Jednotná klasifikácia chorôb ústnych slizníc nie je doteraz presne definovaná, sú však k dispozícii samostatné chorobné stavy, ktoré sa v klinickej praxi úspešne používajú. Rôzni autori preto vypracovali klasifikácie pre eflorescencie, ako sú ulcerácie, biele plochy, farebné zmeny a pod.

Zuzana Olejárová a kolektív

Kniha Mikrobiológia bleskovo. Autormi sú študenti 5. ročníka LF UPJŠ v Košiciach Z. Olejárová, P.Fülöp  J. Fedorko a lektorka na Ústave lekárskej a klinickej mikrobiológie LF UPJŠ v Košiciach M. Nagyovej