Bezpečnost pacienta

Zuzana Slezáková - Hana Padyšáková

Vedecko-technický pokrok s presahom do zdravotníctva a implementácia čoraz zložitejších technických postupov do preventívnych stratégií, diagnostických a liečebných postupov a ošetrovateľských intervencií otvárajú nové otázky zabezpečenia kvality a bezpečnosti pacientov. Záujmom jednotlivých poskytovateľov zdravotníckych služieb z dôvodov naplnenia prijatých štandardov a poskytovania starostlivosti založenej na dôkazoch je finančná efektívnosť a udržanie prestíže zdravotníckeho zariadenia. Manažéri v zdravotníctve i sami zamestnanci sa usilujú o formovanie kultúry kvality a bezpečnosti.
Jej obsahová dimenzia je multifaktorová, determinovaná medzinárodnými normami, národnými právnymi úpravami, manažmentom zdravotníckych zariadení, osobnou disciplinovanosťou a zodpovednosťou každého zdravotníckeho pracovníka. Úrad pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou predstavuje kontrolný orgán. Kvalita zdravotnej vrátane ošetrovateľskej starostlivosti a bezpečnosť pacientov utvára etablovanú morálnu hodnotu pracovníkov v zdravotníctve a súbor funkčne nastavených vnútorných procesov zdravotníckeho zariadenia.
Jej základným atribútom je poskytovanie zdravotnej starostlivosti, ošetrovateľskú starostlivosť nevynímajúc, na vysokej odbornej úrovni a uplatnení dôkazov vedeckovýskumnej činnosti v praxi. Poskytovanie kvalitnej a bezpečnej zdravotnej starostlivosti je zároveň základnou a prirodzene očakávanou požiadavkou prijímateľov zdravotníckych služieb – pacientov.
Sestry sú významným subjektom v rámci zabezpečenia kvality a kultúry bezpečnosti pacientov v každom zdravotníckom zariadení v rozsahu stanovených štandardov a požiadaviek. Existuje viacero potvrdených determinujúcich faktorov, ktoré zvyšujú podiel participácie sestier na procese zabezpečenia bezpečnosti pacientov v rámci poskytovania zdravotníckych služieb.
Majú najpočetnejšie zastúpenie medzi jednotlivými zdravotníckymi pracovníkmi a z hľadiska časovej analýzy majú najdlhší bezprostredný kontakt s pacientom počas pracovného času. Intervencie v rozsahu ich kompetencií predstavujú súbor rôznorodých činností vyžadujúcich širokú erudíciu, precízne zručnosti a uplatnenie kritického myslenia. Rovnaké požiadavky sú kladené na všetkých členov multidisciplinárneho tímu poskytovateľov zdravotnej starostlivosti, či už ide o pôrodnú asistentku, fyzioterapeuta, zdravotníckeho záchranára, rádiologického technika, nutričného terapeuta, dentálnu hygieničku alebo lekára či zubného lekára a i. Výkon každého zdravotníckeho povolania umožňuje špecifikovať determinanty spoločné i jedinečné pre naplnenie kultúry kvality a bezpečnosti pacienta.
Kvalita zdravotnej starostlivosti a bezpečnosť pacientov si vyžadujú integrovaný prístup všetkých zainteresovaných strán. Ich naplnenie sa začína procesom vzdelávania počas pregraduálnej prípravy na výkon zdravotníckeho povolania. Proces stotožnenia sa a prijatia morálnych noriem je výzvou adaptačnej fázy. Realita každodenných intervencií v pracovnom procese si vyžaduje angažovanosť a osobnú zodpovednosť v predchádzaní pochybení a nežiaducich udalostí. Dôsledné monitorovanie kvality a bezpečnosti je napĺňané procesmi nastavenia medzinárodných a národných noriem výkonu zdravotníckej praxe, manažmentom včasného hlásenia rizika pochybenia, chýb a nežiaducich udalostí, objektívnym preskúmaním pochybení a efektívnym manažmentom riešenia zistených rizík a udalostí. Význam problematiky bezpečnosti pacientov podčiarkuje i skutočnosť, že riziko či naplnenie pochybenia vytvárajú silný predpoklad negatívneho dosahu na kvalitu poskytovanej zdravotnej starostlivosti, zhoršenie zdravotného stavu pacienta, ba až jeho poškodenie s následkom smrti.
Kvalita a bezpečnosť zdravotnej starostlivosti je permanentné úsilie manažérov a zdravotníkov, napĺňané prevzatím osobnej zodpovednosti, ich erudíciou a manažérskymi zručnosťami.
Táto vysokoškolská učebnica je určená študentom zdravotníckych študijných programov v pregraduálnom a doktorandskom štúdiu, v ďalšom a sústavnom vzdelávaní, sestrám a ďalším zdravotníckym pracovníkom v praxi, pedagógom i výskumníkom.

Martina Dingová Šliková a kolektív

V posledních letech čelíme událostem s celosvětovým dopadem. Období pandemie covidu-19 vyvolalo změny ve fungování lidské společnosti a jednou z nejvíce zatížených oblastí se stalo zdravotnictví. Ukázalo se, že zdravotnické instituce v době krizových situací nemohou přes veškerou snahu kapacitně zvládnout nápor nemocných, a proto přišla na pořad dne i jiná řešení, např. dobrovolnická činnost.
Zároveň jsme v ekonomicky rozvinutých zemích svědky nejen rozvoje možností medicíny, ale i dlouhodobějších demografických změn, které jsou spojeny s nárůstem výskytu chronických a invalidizujících chorob, což opět klade vyšší nároky na zdravotnické instituce i pečující blízké.
Taktéž tzv. medicinalizace našeho života, při níž je řešení řady životních situací přesunuto do prostředí zdravotnických institucí, s sebou nese jako následek neustálé zvyšování nároků na zdravotnictví.
Zároveň je prokazatelné, že zdravotnické instituce nejsou vždy ideální volbou ani z hlediska uživatele a náležitého zajištění všech jeho potřeb.

Jednou z možností, jak ulevit přetíženému zdravotnickému systému a zároveň zabezpečit potřeby uživatelů péče, je důraz na podporu rozvoje různých forem komunitní péče. Některé z nich se dlouhodobě a poměrně svébytně rozvíjí i v České republice. Protože však od napsání posledních českých monografií na toto téma uplynulo již více než deset let, jsou možnosti využití komunitní péče, které jsou nyní k dispozici, poněkud nepřehledné.

Tato monografie je tak určena především stávajícím a budoucím zdravotníkům (u nichž je v současnosti výuka komunitní péče nedílnou součástí profesní přípravy), ale i dalším pomáhajícím profesím, např. sociálním pracovníkům, s cílem přinést ucelený přehled aktuálních mezinárodních a národních strategií podpory zdraví a komunitní péče, dále přehled nabízených služeb komunitní péče s důrazem na oblast podpory zdraví. Stejně tak je ambicí autorek představit ukázku směrů, kudy by se komunitní péče mohla ubírat v budoucnosti.

Dana Streitová - Renáta Zoubková a kolektív

Kniha přináší zásadní informace vycházející z aktuálních doporučení pro péči o pacienta v intenzivní péči. Prohlubuje vědomosti a dovednosti sester v intenzivní péči, perioperační péči s cílem včasného záchytu a včasného zahájení léčby pacienta a s cílem snížit výskyt této závažné, v mnoha případech smrtící komplikace. Publikace zahrnuje všechna doporučená preventivní opatření, která jsou součástí intenzivní péče a mohou snížit rozvoj septických stavů. Je vhodná pro všechny studenty připravující se na výkon profese všeobecná sestra, zdravotnický záchranář. Současně je kniha základní doporučenou literaturou pro sestry studující specializační vzdělání v oboru Intenzivní péče, nav. Mgr. oboru Intenzivní péče.

Eva Němec - Viktorie Šimečková a kolektív

Třetí díl navazuje na předchozí I. a II. díl, které doplňuje a rozšiřuje. Učebnice je určená pro výuku zdravotnických záchranářů a je obohacena o QR kódy odkazující na edukativní videa. Součástí videí jsou animace postupů, jako je například zavedení katétru do žíly. Animace společně s reálnými scénami z nemocnice studentům umožňují hlubší pochopení učiva a lepší přípravu na praktickou část studia. Videa mají jednotný design a jsou dabována. Učebnice představuje synergii tradičního učebnicového formátu a moderních technologií, přizpůsobenou novým potřebám a očekáváním studentů. Její cílem je poskytnout nejen teoretické znalosti, ale také praktické dovednosti a autentické zkušenosti, které jsou klíčové pro úspěšnou klinickou praxi.